Článek s písničkou - O bláznech

Písniček o bláznech nebo bláznovství je docela hodně. Jednou mi jedna nejmenovaná osůbka vyprávěla, jak seděla v čekárně na psychiatrii, která byla plná dalších pacientů a bylo tam puštěné nějaké populární rádio. Nevím, kdo sestavoval playlist pro ten den, ale bylo docela vtipné, že po sobě zazněli hned tři písničky o bláznech po sobě - O bláznech (Michal Penk), Svět je plnej bláznů (Leona Machálková) a Jsem prý blázen jen (Jiří Schelinger). Už chyběla jen písnička Jen blázen žárlí (Jakub Smolík) nebo Jenom blázni se radujou (Lenka Filipová). Určitě to všechny pacienty v čekárně dost povzbudilo :)

Někdy si taky připadám trochu jako blázen, i když nemám svého terapeuta ani psychiatra. Spíš žiju takový bláznivý život plný společenských akcí i běžných všechních starostí i radostí.
Ještě dopoledne jsem na stavbě našeho domu odvážela do kontejneru na kolečku suť ze zbourané příčky  a o pár hodin později už stavím o 100 km dál aparaturu a jako DJka bavím společnost dobře naladěných ortopedů. V noci se mi pak zdají sny o tom, že jsem zamčená u našich v koupelně s Petrem Jandou a Michalem Davidem a hádáme se o to, kdo půjde první do vany.

Během minulého víkendu to bylo taky rodeo - v sobotu odpoledne jsem stála na pódiu ve žlutočerném oblečku při programu pro děti společně s mamkou a sestřenkami. Pak následoval přesun do hotelu ve Špindlu, kde jsem naopak tajtrdlíkovala s taťkou pro skupinu seniorů z Německa v rytmu Rosamunde. Jakmile skončil tento večírek ve 22:00, čapla jsem mikrofon a vyběhla o patro výš, kde jsem ještě s kolegou Leošem odzpívala pár německých i světových hitů. Bylo mi ale hrozně fajn - publikum bylo nadšené a já prostě potlesk miluju :) Mezitím vším nakládání, vykládání a chystání i sklízení aparatury - to je prostě můj život. Někdy blázinec, ale naučila jsem se to mít ráda.

Přes den jsem máma a hospodyňka a večer hopsám na pódiu a užívám si úsměvů na tváři hostů. Je to svět, ve kterém jsem vyrostla a neumím si představit, že bych s tím měla přestat. Už pět týdnů po porodu synka jsem stála zase na pódiu. Ani během těhotenství mě velký pupek nedokázal zabránit v tom, abych si stoupla před dav s mikrofonem. Už teď si říkám, jak to asi budu dělat, až budu chtít další dítě. Ono to nějak půjde - jen to bude zase o krapítek složitější. A co až nastoupím po mateřské do práce? Budu zvládat ještě po večerech a o víkendech dělat komediantku? Naštěstí máme skvělé babičky, dědečky a tetičky, které se o dětičky krásně postarají :) Patří jim velké díky - bez nich by to nešlo.

Jako blázen lítám z jednoho do druhé, ale když se tak nad tím zamyslím, vlastně mi to vyhovuje. Asi už ani jinak žít neumím. Mám skvělou bláznivou rodinu, a tak přikládám ještě jednu příhodnou písničku!

Hana Zagorová - Náš dům zní smíchem

Připadáte si někdy taky jako blázen? Tak z toho zkuste vytřískat všechno pozitivní - Jenom blázni se radujou

A nejste v tom sami - protože Svět je plnej bláznů :)

A na závěr Bláznova ukolébavka